koronavirová pandemie v posledním roce obrátila pozornost odborné i laické veřejnosti k problematice infekčních onemocnění a jejich širším souvislostem. Jednou z těch méně známých a méně probádaných je spojitost mezi infekcemi a demencí. Na základě dat z veřejných registrů se přitom zdá, že existuje významné zvýšení rizika úmrtí u lidí s demencí, kteří prodělají jakoukoliv infekci, a mortalita v této populaci navíc zůstává vyšší i po 10 letech. Některé studie zároveň naznačují, že například vakcinace proti chřipce či pneumokokům se naopak může podílet na snížení rizika vzniku Alzheimerovy nemoci (AN). Prokáže se v budoucnu obdobný benefit i u očkování proti SARS-CoV-2? A u problematiky neurodegenerativních onemocnění ještě zůstaneme. Parkinsonova nemoc (PN) je − stejně jako AN − obecně považována za chorobu spojenou se stářím. Přesto se můžeme setkat i s jejím časným počátkem (tzv. juvenilní PN, young onset či early onset). Jedná se sice o malý podíl pacientů, ale s potenciálně velkými problémy. Proč tedy myslet na PN a její specifika u mladších osob, jaké mohou být první příznaky a jaké léčebné možnosti máme? Stručné video se shrnutím základních informací si pro Vás připravila MUDr. Hana Brožová, Ph.D., z Neurologické kliniky a Centra klinických neurověd 1. LF UK a VFN v Praze. I ve třetím příspěvku budeme rozkrývat hlubiny a tajemství mozku. Na základě původně náhodného objevu proběhla studie, jež pomohla v dosud nic netušící populaci odhalit zajímavý fenomén − ženy bez zjevných olfaktoriálních bulbů, u nichž byla zachována normální olfakce. Výsledky přitom naznačují, že se nejspíš nejedná o ojedinělý jev, zejména u žen levorukých. Přinášíme podrobnosti tohoto až detektivního neurovědeckého příběhu. Pacienti v konečném stadiu onemocnění ledvin podstupující hemodialýzu často trpí chronickými bolestmi multifaktoriální etiologie. Analgetická terapie u nich potom bývá výzvou, protože aktivní metabolity některých analgetik (např. morfinu či kodeinu) se vylučují právě ledvinami, takže u těchto nemocných může docházet k jejich nežádoucí akumulaci. Kazuistiky ovšem ukazují bezpečnost a účinnost terapie transdermálně aplikovanými opioidy, jež mohou v těchto případech představovat vhodnou alternativu. Pohodové jarní dny a zajímavé čtení přeje za tým proLékaře.cz
Petra Němečková | 
